|
|
The role of credit default swaps during the subprime mortgage crisis in 2007-2009
Lazukićová, Andrea ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Vozková, Karolína (oponent)
Tématem této práce je role swapů úvěrového selhání při hypoteční krizi 2007-2009 se speciálním zaměřením na cenné papíry kryté hypotékami. Důraz byl kladen jak na teoretickou, tak na empirickou analýzu tématu.. V empirické části práce jsou vytvořeny tři modely. Všechny se odvíjejí od stejné závislé proměnné, míry hypotéky v letech 2005-2010. Nezávislé proměnné představují různé typy swapů úvěrového selhání. V každém modelu byly swapy rozděleny podle určitých kritérií (podkladová odvětví, splatnost a kvalita) a následně porovnány a analyzovány. Pomocí pravděpodobnostních modelů byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka "Jak závisí pravděpodobnost hypoteční delikvence na objemu vydaných úvěrových swapů?". Tato práce přispívá obecnému výzkumu ve třech ohledech. Za prvé: ukazujeme, že míra kriminality hypoték korelovala se splatností CDS (míra delikvence byla vyšší u krátkodobých úvěrů). Za druhé: konstatujeme, že objem úvěrů nižší než nejvyšší kvality vzrostl spolu s objemem vydaných CDS, což si protiřečí s pojistnou povahou CDS. Za třetí, míra hypotečních delikvencí byla v letech 2006-2008 nižší než v letech 2009-2011, což naznačuje, že selhání hypoték díky dominovému efektu mělo enormní dopad i po skončení světové finanční krize.
|
|
|
The role of credit default swaps during the subprime mortgage crisis in 2007-2009
Lazukićová, Andrea ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Vozková, Karolína (oponent)
Tématem této práce je role swapů úvěrového selhání při hypoteční krizi 2007-2009 se speciálním zaměřením na cenné papíry kryté hypotékami. Důraz byl kladen jak na teoretickou, tak na empirickou analýzu tématu.. V empirické části práce jsou vytvořeny tři modely. Všechny se odvíjejí od stejné závislé proměnné, míry hypotéky v letech 2005-2010. Nezávislé proměnné představují různé typy swapů úvěrového selhání. V každém modelu byly swapy rozděleny podle určitých kritérií (podkladová odvětví, splatnost a kvalita) a následně porovnány a analyzovány. Pomocí pravděpodobnostních modelů byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka "Jak závisí pravděpodobnost hypoteční delikvence na objemu vydaných úvěrových swapů?". Tato práce přispívá obecnému výzkumu ve třech ohledech. Za prvé: ukazujeme, že míra kriminality hypoték korelovala se splatností CDS (míra delikvence byla vyšší u krátkodobých úvěrů). Za druhé: konstatujeme, že objem úvěrů nižší než nejvyšší kvality vzrostl spolu s objemem vydaných CDS, což si protiřečí s pojistnou povahou CDS. Za třetí, míra hypotečních delikvencí byla v letech 2006-2008 nižší než v letech 2009-2011, což naznačuje, že selhání hypoték díky dominovému efektu mělo enormní dopad i po skončení světové finanční krize.
|
|
|
Hypoteční krize v USA a Evropě a vliv ABS, MBS a GSE na tuto krizi
Malakjan, Stiv ; Brada, Jaroslav (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Hlavním cílem této práce je seznámit čtenáře s vývojem amerického hypotečního trhu a širšími okolnostmi, které způsobili hypoteční krizi tak, aby si mohli vytvořit ucelenou představu o faktorech, které tento kolaps způsobily. První část se zabývá historickými souvislostmi hypotečního trhu, a institucích, které v jeho rámci působili a působí. Druhá kapitola zabývá problematikou sekuritizačního procesu a subjektů, které se ho účastní. Zkoumá také vazby mezi jednotlivými účastníky. Třetí kapitola se věnuje faktorům a subjektům, které způsobily hypoteční krizi a zkoumá jejich motivaci. Závěrečná kapitola pojednává o situaci, která nastala po hypoteční krizi a jaký trend nastal na trhu či v regulační legislativě.
|
|
|
Subprime crisis a chování centrálních bank v reakci na ní
Hlaváčková, Kateřina ; Kovářík, Tomáš (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vznik, vývoj a následky úvěrové krize, která vyvrcholila v srpnu 2007 ve Spojených státech amerických. K analýze vzniku a průběhu krize jsou použity ekonomické teorie J.A. Schumpetera. Jedná se zejména o teorii hospodářského cyklu, jež může být aplikována na krizi, která nastala na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. V úvodu práce se zaměřuji na teorii endogenních peněz, které používám jako základ pro analýzu finanční krize. V návaznosti na to poukazuji na měnící se tendence bankéřů při poskytování úvěru v průběhu hospodářského cyklu. Dále se zaměřuji na chování úředníků Federálního rezervního systému během krize a následně na reakce centrálních bank na vzniklou krizi. Práce je doplněna o teorii Hymana Minského týkající se především poklesu úvěrování během krize.
|
host ::
RSS.